#2026-M05 --- Snažím se kontinuálně rozvíjet nějakou vlastní výzkumnou linii *„elektronických organismů“ uvnitř přírodních ekosystémů.* Cílem je vytvořit nějaký teoretický rámec, jak je možné takové interaktivní objekty dostat do exteriéru, a jak může takový stroj vůbec fungovat. Ačkoliv je to stále v rané fázi, mám snahu to organizovat do nějaké struktury a postupně iterovat. *Snad to nebude (zase) vypadat, že si romantizuju stroje...* 🤖 ## Technologie v přírodě a užitečnost strojů Samotná myšlenka toho, proč bychom vlastně měli technologie do krajiny vkládat, je trochu naivní. **Jenže technika v přírodě už dávno je, jen jí říkáme infrastruktura** *(vysílače, sondy, dráty vysokého napětí nebo noční osvětlení).* Otázka tedy není, zda technika do krajiny patří — ona v ní už je. Jde spíš o to, *co konkrétně technika v přírodě přidává?* A právě proto jsem dlouho hledal různá místa, kde by stroj mohl ekosystému i přímo pomoci. ![[ecz.jpg]] Ale čím hlouběji jsem se do toho nořil, tím víc mi docházelo, že většina takových přírodních procesů je *dávno dostatečně optimalizována.* Mycelium se s kořenovým systémem propojuje a vyměňuje s ním živiny po celé generace stromů. Žížaly zpracují desítky tun půdy na hektar za rok zadarmo. Houby sice rozkládají napadený smrk celá desetiletí, ale ta pomalost je vlastně v pořádku. Akcelerace, kterou bychom mohli dodat strojem, má vždy svou energetickou cenu, spolu s rizikem narušení rozmanitosti a kontaminace substrátu. Expozice další takové technologie v krajině **zpravidla nepřidá nic biologii, ale může dát něco nám.** Stroj v přírodě užitečný být může, ale ne nutně tím, že bude reprodukovat dobře optimalizovaný systém. Nechci tím rezignovat na ekologický přesah, ale spíš ujasnit směr projektu. --- ![[frame-predecessors.jpg]] ## Spřízněné stroje - [Gilberto Esparza, Plantas Nómadas](https://gilbertoesparza.net/portfolio/plantas-nomadas/) / autonomní robot kočující po znečištěné řece - [Ian Ingram](https://www.ianingram.org/) / roboti, kteří snímají signál divokých druhů a překládají ho - [Ken Rinaldo, Autopoiesis](https://www.kenrinaldo.com/portfolio/autopoiesis/) / A-Life robotické sochy, co mění chování a „komunikují" mezi sebou - [Ivan Henriques, Symbiotic Machine](https://ivanhenriques.com/works/symbiotic-machine/) / autonomní solární stroj požírající řasy - [Edward Ihnatowicz, The Senster (1970)](https://en.wikipedia.org/wiki/Senster) / kybernetický plachý tvor --- ## Význam stroje Vycházím ze společného východiska, že stroj, postavený kolem obrany (údržby) vlastních podmínek (rovnováhy), *má uvnitř něco, o co může přijít.* A právě to směřuje jeho chování. Tzv. *[prekérní autonomie](https://ezequieldipaolo.net/wp-content/uploads/2011/10/dipaolo-jonas.pdf)* *(Hans Jonas)* říká, že i velmi prostý systém, který si drží vlastní hranice, začíná mít vůči světu cosi jako zájem na vlastním přetrvávání. Stroj přitom nežije a nic necítí. Stačí, že má vnitřek s hranicemi a stojí o jejich udržení. Stroj s takovou autonomií má vlastní *[Umwelt](https://en.wikipedia.org/wiki/Umwelt)* (Uexküll). Svět tak, jak se právě jemu jeví. Složený z veličin, které sám snímá *(napětí baterie, vlhkost ovzduší, vibrace v půdě)*. Stroj ale nečte krajinu jen senzory, čte ji i vlastním tělem. Ví, kolik energie spotřebuje za den, jak dlouho schne vlhkost na těle, nebo čeho se při průzkumu dotkne. Všechno jsou to údaje o místě, ve kterém je stroj zapuštěný. Informace o takovém poznání okolí jsou vlastním deníkem robota, neoddělitelného od místa, ve kterém se nachází. Takové objekty nemají za cíl předstírat život. Jde spíš o to, aby o něm o něm vyvolávaly otázky, protože jejich chování je skutečně na hranici. Tentýž robot ovládaný člověkem vnímáme jako nástroj, ale jakmile jedná z vlastní zpětné vazby, čteme ho jako aktéra (viz. [Systém](https://kindl.work/system-text)), aniž by se v něm něco fyzicky změnilo. Dnes se zkoumají například [xenoboti](https://www.youtube.com/watch?v=p3lsYlod5OU), drobné shluky žabích buněk poskládané evolučním algoritmem. Sami se hojí, dokážou nahrnout volné buňky do své kopie a kolektivně se pohybovat, aniž by je někdo krok za krokem naprogramoval. To jsou vlastnosti, které jsme *„strojům“* po desetiletí upírali, protože jsme je stavěli jako *modulární a předvídatelné.* Ne protože by to v principu nezvládli. *Ostatně Čapkův robot z neživého materiálu nikdy nebyl.* Nicméně výsledné chování stroje je přece jen autorské, protože ho sám navrhuju. Emergentní vlastnosti a nečekané chování v něm čte sám pozorovatel. Mechanický stroj sám o sobě nic neví a o nic neusiluje. **Osobnost, péči, či záměr si do stroje promítá vždy člověk.** --- ## Tři polohy Abych to celé nějak ukotvil, definoval jsem si tři typologické polohy, ve kterých se může takový *elektronický organismus* nacházet. ``` STROJ V KRAJINĚ: TŘI POLOHY A · NÁVŠTĚVNÍK zkoumá a mapuje pohyblivý, sezonní → mapa zkušenosti B · OBYVATEL práce naprázdno stacionární, pomalý → zanechává artefakt C · PŘEKLADAČ poslouchá půdu statický, nepřetržitý → překlad, pozornost ``` --- ### A | Návštěvník Pohyblivý povrchový elektronický organismus. Konceptuálně nejvíc navazuje na hexapoda *[Hosta](https://kindl.work/2026/The+Guest+and+the+Host)* a posouvá jej do exteriéru. **Návštěvník** v krajině *nepracuje* (nesází, neinokuluje, nezavlažuje). Pohybuje se, zkoumá a skenuje. Na hřbetě LiDAR a kamera, v těle piezo, senzory a sondy. Kontinuálně sbírá data a odnáší si *mapu krajiny* ve formě, kterou nikdo jiný nezachytí. *Mapu zkušeností,* kde stál déle a kde rychleji prošel, kde detekoval pohyb a kde byl sám. Archivované svědectví o plynutí času a proměně podnebí a porostů. Architektura chování je homeostatická. *Návštěvník* sleduje vnitřní stavy *(úroveň baterie, vnitřní teplotu, kvalitu signálu)* a chování plyne z toho, jak si tyto stavy brání. Trajektorie pohybu po lese je vedlejší produkt snahy o vlastní přetrvání. Lidský pozorovatel nepozná, jestli stroj přitahuje světlo nebo strom. Je pouze svědkem *cizího způsobu, jak v krajině být* a přetrvat. ![[frame-visitor.jpg]] --- ### B | Obyvatel Odložený stroj, který v krajině *jen je*. Nemá žádný úkol, ani žádný měřitelný přínos pro ekosystém. Je to pomalý, drobný objekt, který postupně *vyvíjí vlastní rituál.* Ráno se posune o pár centimetrů za sluncem a v poledne se zase schová do stínu. Někdy naškrábe do hlíny stopu, jindy posbírá pár větviček a srovná je do struktury, kterou jsem mu nezadal a která sama o sobě nic neznamená. Zanechává po sobě nespočet vlastních artefaktů. Tato poloha je *zcela zbytečná*, a to je klíčové. Z hlediska ekosystému se nic závratného nemění. Ale my vidíme stroj, který se *o něco stará*, byť ani jeden z nás neví o co. Jakási *práce naprázdno*. Organizovaná činnost, která běží a spotřebovává, aniž by se obracela v užitek. Hardwarově je to objekt s malým odběrem a hrstkou jednoduchých *axiomů* (jde za světlem, ustupuje do stínu, vyhýbá se vodě, šetří energii). Tahle poloha je zároveň jediná, u které dává smysl nechat chování se volně *vyvíjet*. Software se může v čase přepisovat sám. Evoluce neslouží žádnému vnějšímu úkolu, jen donekonečna přeskládává prázdné gesto, a ta *prázdnota je pointa.* ![[frame-inhabitant.jpg]] --- ### C | Překladač Statický vertikální organismus, 1 až 2 m vysoký. Má dvě vertikální *světlovodivá tykadla,* která komunikují světlem, případně zvukem, a pomyslné *senzorické kořeny,* vyměnitelné sondy, které propůjčují stroji smyslový dosah do okolního ekosystému. Vnímá bioakustiku v půdě, kontaktní vibrace na okolních površích, vlhkostní a světelný kontext, případně chemické nebo spektrální vstupy. Antény *(tykadla)* fungují jako nástroj překladu. Zachycují dění na frekvencích a v měřítcích, které člověk nemůže vnímat přímo. Půda totiž zní pod prahem hlasitosti, kam se lidský sluch nedostane. V pásmu zhruba 20 Hz až 8 kHz se pod zemí odehrává dění, jež antény převádějí do srozumitelného média skrz syntézu zvuku a světla. *(pohyb chvostoskoků v opadu, peristaltika žížaly, lýkožrout hlodající chodbu v lýku umírajícího smrku).* Zároveň může nepřetržitě zaznamenávat, co slyší v půdě, a vytvářet tak lokální archiv místa. Jednotka funguje samostatně. Nabíjí se ze slunce, dlouhodobě se obejde bez údržby a komunikuje navenek jen tehdy, když má pro koho. Stroji je svěřena *delegovaná pozornost*, na kterou by člověk sám asi neměl trpělivost. Stroj snímá neustále a otevírá komunikační kanál, kdykoliv někdo kolem prochází. Tykadla se rozjasní a reproduktor začne syntetizovat zvuk toho, co slyší pod zemí. Po čase se objekt přizpůsobí rytmu konkrétního místa, jeho dennímu cyklu, vlhkosti a teplotě, nebo zvuku života pod půdou. ![[frame-translator.jpg]] #### "Antennae" *Tykadla* typu C mám aktuálně nejdál ve vývoji. Podařilo se mi rozkreslit hardware a základní funkce. Mám v plánu je vyvíjet v terénu na letním [PIFcampu](https://pif.camp/) v údolí Soči, na konci července. Projekt zároveň přirozeně navazuje na [Receptor](https://kindl.work/2023/Receptor) a [Synapse](https://kindl.work/2023/Synapse) . *Časem bych ho rád rozvinul do sítě více objektů v krajině, které by si navzájem předávaly informace a vytvářely tak společný technologický (eko)systém.* --- > **SIDE-NOTE: Publikum mimo lidský druh:** Dalo by se to ale nahlížet ještě z jednoho úhlu pohledu. Co kdyby stroj nekomunikoval s námi, ale naopak cíleně *dával zpět něco biologii?* Spektrální vysílání adresované nelidskému vnímání, úzkopásmové LED v jantarové 590 nm tolerované netopýry, blízké UV 365 nm přitahující můry, polarizované kanály pro vybrané brouky. Stroj by si v té poloze vybral *publikum ryze mimo lidský druh* a krajina by mu byla skutečným adresátem. Zatím nad tím sice jen spekuluju, ale bylo by zajímavé i toto odvětví zkoumat. Snad v budoucnu s nějakým odborníkem na dané druhy. --- ## Research Log - [Active Sensing Subserves Task-Level Control](https://arxiv.org/abs/2605.22988) - aktivní snímání nevzniká z touhy minimalizovat nejistotu, vychází přímo z řízení vlastního chování. Pohyb je substrát vnímání, ne jeho vedlejší efekt. - [Sensing Intelligence as a Trainable Metamaterial Property](https://arxiv.org/abs/2605.23967) - tvar těla z metamateriálu se dá natrénovat tak, aby sám odvedl část vnímavé práce. Až pětkrát přesnější snímání, nebo skoro o řád míň senzorů. - [Exploratory Experience Shapes the Geometry of Predictive Representations](https://arxiv.org/abs/2605.27929) - myši i agenti, kteří krajinu zkoumají, si budují uspořádanější vnitřní mapu. Jakmile jdou rovnou za odměnou, mapa se rozpadá. --- ![[litotest.jpg]] > *První litografie ze [Syntetického Archivu.](https://kindl.work/2026-W18)*